Výprava na Radhošť a okolí

28. - 29. června 2003

V sobotu ráno jsem se s Duchem vypravila na krásný výlet do Moravskoslezských Beskyd. Z vlaku jsme vystoupili ve Frenštátu pod Radhoštěm a vydali se po modré nad město směr Malý Javorník. Odtud dále na Černou horu, i když nás kolemjdoucí dědeček posílal do Ráztoky, abychom odtud jeli na Pustevny lanovkou. Nedali jsme na něj a šli dál naší připravenou cestou.
S jazykem skoro na vestě jsme zdolali Černou horu a zaslouženě odpočívali. Jeli kolem cyklisti, které jsme považovali za sebevrahy, protože cestu, kterou jsme právě zdolali se chystali sjet na kolech. Naše cesta už dál vedla v klidu, i když byla do kopce, nešlo to moc poznat, podél cesty rostli totiž borůvky, tak jsme si na nich pochutnávali. V odpoledních hodinách jsme stanuli na hoře Radhošť,
u kaple sv. Cyrila a Metoděje. V malém bufetku jsme si odpočinuli a za doprovodu ovčího koncertu po chvíli pokračovali v cestě za sochou Radegasta - boha úrody, plodnosti... Minuli jsme rozhlednu před Pustevnama a hledali místo ke spaní. Moc dobře jsme nevybrali, zem sice byla rovná, bez hrbů, ale zato z kopce, takže jsme celou noc sjížděli dolů a zase šplhali nahoru. Ráno nás probudily sluneční paprsky, pojedli jsme a pokračovali v cestě. Přišli jsme na kopec nazvaný Tanečnice, ke kterému se váže několik pověstí. Stojí zde malé a větší mohylky
z kamenů. Lidé, kteří sem přijdou přidají svůj kámen na některou z mohylek
a přejí si přání, které by se jim mělo splnit. I my si položili kámen a něco si přáli. Posilněni dalšími borůvkami jsme se vydali zdolat kopec Čertův mlýn. Zde údajně měl postavit čert mlýn za dva dny a tím získat jednu děvu, ale protože stavbu nedokončil před kohoutím kokrháním, musel se jí vzdát. Zůstal zde 6,5 tuny těžký kamenný stůl, prý dílo čertovo. Opustili jsme pohádkovou krajinu a vydali se už jen z kopců směr Kunčice pod Ondřejníkem na vlak. Ze zajímavostí jsme minuli jen studánku a pomník. Krásně unavení a plní dojmů jsme navečer přijeli domů.

Duchna