Hranice a dál

8. března 2003

Sobotní ráno pro Ducha, Duchnu, Marcelu a Patrika začalo během. Proběhli jsme se ráno na vlak, abychom se vůbec někam dostali. Dostali jsme se do Hranic nad Moravou, kde jsme v čekárně vlakového nádraží posnídali a Paty uváděl místní cestující do rozpaků, když je pozoroval dalekohledem. Poté, co jsme se dopravili do zastávky Hranice nad Moravou město, jsme objevili Střední lesnickou školu a u ní Arboretum. Pozorovali jsme stromy, keře, veverky... :) Naše druhé zastavení bylo u sochy Jana Nepomuckého, který stál na vyhlídce. Rozhled by byl pěkný, ale byla mlha. Celkem brzo jsme dorazili k Hranické propasti, na kterou jsme se všichni těšili (i přes výhružky, že pro holky tam cesta končí). Propast je nejhlubší ve střední Evropě, největší dosud naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 metrů. Odborníci odhadují skutečnou hloubku asi 700 metrů. Tady jsme měli možnost využít Patrikův dalekohled a pozorovat hladinu jezírka z blízka. Naše cesta pokračovala k Aragonitovým jeskyním, bohužel byly zatím zavřené, tak někteří prolézali jeskyně po cestě.
Ještě před zavírací dobou jsme stihli přijít na hrad Helfštýn. Je zde nově postavena husitská věž. Výhled do okolí byl pěkný, ale opět kažen mlhou. Je to jeden z mála hradů (nebo spíš zřícenin?), co je tak zachovalý a rozsáhlý. Po prohlídce jsme ťapkali na nádraží do Lipníku nad Bečvou, kde jsme zmoženi čekali na vlak.
Byl to nádherný výlet, i přes zkažený vzduch v kupé ve vlaku (kdo tam nebyl nepochopí) :) Díky všem zúčastněným za krásné prožitky a vzpomínky.

Duchna